Střevo.

Střeva jsou náš druhý mozek. V prenatálním věku se vyvíjejí současně s mozkem. Jako první z celého člověka hned po oplodnění vajíčka spermií vzniká mozek a střeva. Také vypadají stejně. V břiše máme velice výkonnou chemickou továrnu, která zpracovává množství produktů a vzniká tak spousty vedlejších odpadních produktů. Věděli jste, že střevo je náš největší imunitní systém?

Jako žhavá novinka ve světě vědy se jeví výzkum bakterií v našem těle. O probiotických bakteriích se ví 100 let, ale o jejich množství se donedávna nevědělo nic. Takže vědci nyní předpokládají, že bakterií, bez kterých bychom nemohli existovat, je na 35.000 druhů. Trávicí trakt velice citlivě reaguje na excesy ve stravě a psychické problémy.

K trávení potřebuje každý orgán jiné podmínky. Do žaludku se vejde cca 1-2 litry tekutin a rozkládají se v něm částečně bílkoviny, což zprostředkuje kyselina chlorovodíková, díky které se aktivuje trávicí enzym v žaludku, zejména pepsinogen, který se přemění na pepsin. To je trávicí enzym, který rozkládá bílkoviny na peptidy.

Další v řadě je  zásadité prostředí dvanáctníku, měří cca 30 cm, což je 12 palců. V dalším úseku dlouhém 3-7 metrů, v tenkém střevě, dochází ke štěpení a vstřebávání živin. Plocha, na které se toto děje, je velká jako tenisový kurt a tvoří ji množství záhybů, zvaných klky a mikroklky. Z tenkého střeva přechází natrávená potrava, které se říká natrávenina, do tlustého střeva. Tlusté střevo je svalovitý útvar ve tvaru trubice, který spolu s tenkým střevem tvoří větší část zažívacího ústrojí. Tlusté střevo je o polovinu kratší než tenké. Zato má větší průměr. Sliznice střev se obnovuje za 3-6 dní. Z toho je zřejmé, že velice rychle lze problémy způsobit nebo také řešit úpravou stravy.

Tlusté střevo se nadře, má spoustu úkolů. Dokončuje trávicí proces, který zahrnuje absorbci ve vodě rozpustných živin a syntézu určitých vitamínů. Tračník je zodpovědný za odstranění nestrávených zbytků z našeho těla a rovněž nás chrání před infekcemi a chorobami. Imunitní systém se vytváří již v raném dětství a proto, jak bude imunita silná a kvalitní, je rozhodující, čím je dítě do 1 roku života krmeno.

Střeva kojence jsou postupně osídlována bakteriemi mléčného kvašení a tím získávají první ochranu proti přemnožení choroboplodných zárodků. Mimořádně důležité je kojení. Bílkoviny mateřského mléka jsou ideální pro první osídlení střev potřebnými bakteriemi. Pro kvalitu mléka je důležitá samozřejmě strava matky. Střeva tedy rozhodují o tom, v jaké kondici budeme. Když budou naprosto funkční a sliznice bude v pořádku, budou se imunoglobuliny tvořit, tak jak mají a také dojde k optimálnímu vstřebávání výživných látek a vitamínů z potravy.

Jestliže bude rovnováha narušena, trávení a vstřebávání živin a vitamínů se zhorší a obranyschopnost organismu se prudce sníží. Patogenní bakterie a plísně se přemnoží, dojde k hnilobným procesům, které nastávají jak vlastními poruchami činnosti střev, tak i z důvodu vyměšování nežádoucích mikroorganizmů. Potom je organismus zanášen a otravován jedovatými látkami, které přes stěnu střev pronikají do organismu. Tělo navíc strádá tím, že trpí nedostatkem živin, ačkoliv mu je ve stravě dodáme. Střevo si vyžaduje přítomnost vitamínu D3.

Západního lékaře bohužel ani ve snu nenapadne ho, že by snad nesourodé choroby-ekzém, plísně, alergie, bolesti hlavy, deprese, únava a spousta dalších potíží mohly mít společný původ v zaneseném střevu. 

Na činnost střev má velký vliv strava, nedostatek vlákniny a tekutin během dne, užívání antibiotik a dalších léků. Negativně na činnost střev také působí stres, velké psychické vyčerpání, nedostatek pohybu a čerstvého vzduchu, ale třeba i neschopnost vyjádřit svůj názor.

Tlusté střevo podle čínské medicíny tvoří prostor pro poznání, kdo jsme a co chceme, pomáhá rozlišovat, co je správné a co pro nás není dobré. Proto při poruše funkce tlustého střeva nedokážeme jednoznačně rozlišovat a naše myšlení je chaotické. Při poruše může nastat zácpa nebo průjem, symptomy jako zácpa a průjem jsou největšími vykřičníky, že s našimi střevy něco není v pořádku a měli bychom tento problém, co nejdříve řešit. 

Střevní mikrobiom.

Soubor veškerých mikroorganismů, které osidlují naše střevo, ale i naše tělo. Do toho souboru patří bakterie, viry, houby, kvasinky, prvoci i parazité, které osidlují náš organismus. Náš mikrobiom zahrnuje bilióny organismů. Mikrobiom úzce souvisí se zdravím střev, celého imunitního systému a duševního zdraví. My jako lidé jsme nositelé až třech cizích buněk mikrorganismů na jednu lidskou buňku, což znamená, že v našem těle je až 3x více cizích mikrobů, než našich vlastních buněk. 

Propustnost střev.

Propustnost střeva vzniká v důsledku dlouhodobého dráždění střeva nesprávnou, průmyslově zpracovanou stravou, nadměrným stresem nebo dalšími vnějšími vlivy. V případě, kdy dochází k porušení naší střevní mikroflóry, začínají mikroorganismy ve střevě produkovat endotoxiny, které způsobují zánět a hormonální změny, které vedou k mnoha zdravotním obtížím. Ve střevní sliznici se nacházejí imunitní buňky, které brání, aby přes střevní sliznici do krve neproniklo nic škodlivého, kromě tělu prospěšných látek. Když se do střeva dlouhodobě dostávají špatně strávené potraviny nebo infekce, které dráždí střevní stěnu, začínají se uvolňovat cytokiny, spouštějící zánět. Poškozením střevní sliznice vzniká zánět, kterým se imunitní systém snaží oslabené místo dát do pořádku. Prostor mezi buňkami se zvětšuje a mezerami mezi buňkami střevní stěnou pronikají škodlivé částice potravy, bakterie, viry nebo jiné škodlivé částice. Tyto škodlivé částice, včetně nestrávené potravy později můžeme vidět i v krvi. Tyto látky v krvi nemají, co dělat a proto mají velmi negativní vliv na tvorbu červených krvinek nebo dochází k shlukování červených krvinek, které později nemohou prostupovat kapilárami a neroznášejí kyslík, kde ho potřebujeme.