Kyselost organismu.

Překyselení organismu je v současnosti jednou z nejběžnějších civilizačních chorob a zároveň je příčinou veškerých onemocnění, protože zdraví je bezprostředně závislé na rovnováze mezi kyselostí a zásaditostí našeho vnitřního prostředí. Překyselení způsobuje většinu nemocí a důkladné odkyselení a doplnění minerálních látek v těle tvoří základ každé terapie. 

Mluvíme o umírajících lesích a kyselém dešti, ale tytéž škodlivé látky, které likvidují naše lesy, ničí i naše zdraví - Nejdříve zemře les, potom člověk. Kyselý déšť má za následek kyselou půdu, kyselé potraviny způsobují překyselenost lidského těla. Takto narušená rovnováha tělesného prostředí vede také k častějším nemocem a předčasnému stárnutí. 

Nejdůležitějším předpokladem každé terapie, každého léčení a zachování zdraví je odkyselení a doplnění chybějících minerálních látek v těle neboli remineralizace. Profesor H. Heine, vedoucí Anatomického a klinicko-morfologického institutu na univerzitě ve Witten-Herdecke k tomu říká: Každé chronické onemocnění začíná lokálními, skrytými acidózami, které pokračují celkovou latentní acidózou základní substance s odpovídajícími zánětlivými reakcemi buněk. Končí tím, že se v organismu etabluje circulus vitiosus, uzavřený kruh, a při následné masivní acidóze, která se může projevit ,,ztuhnutím'' postižené tkáně, se ztrácí možnost řídit v ní základní životní pochody. Podle prof. Heineho zahájí šanci k uzdravení již samotné odbourání chronické acidózy, kromě jiného zvýšením zásob zásaditých látek a zachycením volných radikálů (např. za pomoci zeleniny, luštěnin, vitaminu C). Jiné léčebné postupy školské medicíny, které by mohly překonat acidózu (zvýšené množství kyselých látek v těle), podle jeho názoru neexistují. 

1. PROČ JSME KYSELÝ

Veškerý život začal v moři a ještě dnes lidské tělo obsahuje více než 70% vody. PH hodnota mořské vody se pohybuje mezi 8 - 8,5. Naše zělo udržuje v krvi pH hodnotu od 7,35-7,4 - s občasnými zcela nepatrnými výkyvy. Pokud by se tato hodnota výrazněji snížila, člověk zemře. 

Během látkové výměny neustále vznikají v těle kyselé látky, jako například kyselina močová, uhličitá, mléčná, octová a dokonce i solná, která se, pokud ji zdravé ledviny neodbourají a nevyloučí, do značné míry podílí na zrychlování překyselenosti těla, a tím i na narušování buněk. Kyseliny mají ničivý účinek - dokážou rozrušit dokonce i kámen nebo kov. Pokud v těle setrvávají, aniž by se neutralizovali, způsobují bezpochyby ty nejrůznější choroby. 

Pokud si uvědomíme, že nic z toho, co nám příroda nabízí, neobsahuje kyseliny, pochopíme, že naše látková výměna není na zužitkování kyselin uzpůsobena. Kyseliny v ovoci se během zrání zcela odbourávají, my ho však sklízíme nezralé, jelikož je to tak pro obchod jednodušší a méně ztrátová, a my si tak následně škodíme. 

Naše nepřirozené stravovací návyky vedly k tomu, že podíl zásaditosti v našem těle je vytrvale příliš nízký a podíl kyselosti u většiny lidí naopak příliš vysoký. Starosti, zloba a stres kyselost ještě zvyšují. Dokud si tělo může brát zásadité látky z vaziva, cév a kostí, dokáže přebytek kyselin neutralizovat. Tím však dochází k úbytku minerálů z těla, řídnutí kostí a sklerotizaci cév, což vede jak k infarktu, mozkové příhodě či osteoporóze, tak i k revmatismu, dně artróze, deformaci obratlů atd.

Překyselený organismus nemůže být zdravý. Čím větší je toto zatížení, tím závažnější je onemocnění.

Tyto veškeré látky, kterým jsme dnes a denně vystaveny, jsou příčinou mnoha pozdějších, převážně neznámých následků..

- špatná výživa

- špatné stravovací návyky

- příliš mnoho bílkovin

- cukr, příliš mnoho sacharidů a alkohol

- nikotin

- nasycené mastné kyseliny

- jedovaté látky v životním prostředí

- poživatiny ( jedy z potravin )

- elektrosmog

- chemické léky

- zloba, agrese

- stres a nahromaděná duševní zátěž

Tělo dělá, co může, aby se zbavilo nestravitelných rostlinných zbytků potravin. Pokud se to z určitého důvodu nepodaří, ukládá je např. ve vazivu. Pouze v nejzazších úřípadech bývají jako zásobárny odpadních látek využívány vyšší tělesné funkce , jako je mozek, oči, uši a srdce - proto je třeba brát vážněji případy, kdy se zakaluje zrak nebo ztrácí sluch. 

Celý proces začíná tím, že tělo je nuceno odbourávat cenné minerální látky, aby mohlo neutralizovat záplavu kyselin. K tomu si postupně vytváří jakási ,,odkladová místa'', a to jedno po druhém, protože nemá jinou možnost vyloučit takové množství kyselin najednou. Přitom by bylo velmi snadné zabránit tomuto vývoji, jenž je navíc kdykoliv vratný. Během jednoho až tří let může být tělo zase vyčištěno, odpadní látky odstraněny a zásobárny minerálů znovu až po okraj naplněny. Duch se opět rozjasní - jak už jsme dávno nezažili, snad někdy v mládí - a z člověka znovu vyzařuje jeho vnitřní krása. 

VAZIVO: OCHRANNÝ SYSTÉM A ZÁSOBÁRNA KYSELÝCH LÁTEK

Kyseliny vnikají nejdříve do krve. Jsou-li však její ochranné látky (tzv. pufry, které tlumí výkyvy v acidobazické rovnováze) již vyčerpány, je přebytek kyseliny odveden do vaziva.